साक्षी-गोपाल: वृन्दावन के गोपाल, जो साक्षी देने पैदल गए
श्री चैतन्य-चरितामृत की कथा, वृन्दावन के मन्दिर से कटक और पुरी तक
संक्षेप में
साक्षी-गोपाल, यानी गवाह गोपाल, कृष्ण के वे श्री विग्रह (भगवान का पूजा जाने वाला रूप) हैं जो श्री चैतन्य-चरितामृत के अनुसार एक युवा ब्राह्मण के पीछे-पीछे वृन्दावन के अपने मन्दिर से विद्यानगर तक पैदल गए। यह सौ दिन की यात्रा थी, और इसका उद्देश्य उनके सामने किया गया एक वचन सिद्ध करना था। बाद में वे कटक ले जाए गए, और आज पुरी के पास सत्यवादी में उनकी पूजा होती है।[1–10]
इस पृष्ठ पर
एक नज़र में
- स्रोत: श्री चैतन्य-चरितामृत, मध्य-लीला, अध्याय 5, श्रील प्रभुपाद के अनुवाद और उनके तात्पर्यों (हर श्लोक के नीचे दी गई उनकी व्याख्या) के साथ।[1–5]
- वृन्दावन का मन्दिर: वृन्दावन में गोविन्द के स्थान पर। श्रील प्रभुपाद इसका अर्थ देते हैं: जहाँ अब गोविन्द का मन्दिर है (सारांश)।[11]
- वचन: एक बड़े ब्राह्मण ने गोपाल के सामने अपनी बेटी एक युवा ब्राह्मण को देने का वचन दिया, और युवा ब्राह्मण ने गोपाल से अपना साक्षी बनने को कहा।[12–17]
- यात्रा: सौ दिन तक ब्राह्मण के पीछे पैदल; उनके नूपुरों (पायल) की ध्वनि से ब्राह्मण जानता था कि वे पीछे आ रहे हैं।[4 +6]
- बाद के निवास: विद्यानगर, फिर कटक, और श्रील प्रभुपाद के अनुसार उसके बाद जगन्नाथ मन्दिर और पुरी के पास सत्यवादी (सारांश)।[6–9]
- गोवर्धन के गोपाल नहीं: गोवर्धन पर्वत के गोपाल, जो अब नाथद्वारा में हैं, दूसरे श्री विग्रह हैं और उनकी कथा भी अलग है।[4 +5]
- शिक्षा: श्री विग्रह केवल पत्थर जैसे दिखते थे; श्रील प्रभुपाद समझाते हैं कि वे स्वयं कृष्ण थे (सारांश)।[26]
साक्षी-गोपाल की कथा क्या है?
श्रील कृष्णदास कविराज गोस्वामी ने यह पूरी कथा श्री चैतन्य-चरितामृत की मध्य-लीला के पाँचवें अध्याय में कही है। यह ग्रन्थ श्री चैतन्य महाप्रभु का जीवन-चरित है। अध्याय के आरम्भ में वे उन भगवान को प्रणाम करते हैं जिन्होंने यह लीला की। नीचे उस श्लोक का प्रकाशित अंग्रेज़ी अनुवाद है:[1–5]
পদ্ভ্যাং চলন্ যঃ প্রতিমা-স্বরূপো
ব্রহ্মণ্যদেবো হি শতাহগম্যম্ ।
দেশং যযৌ বিপ্রকৃতেঽদ্ভুতেহং
তং সাক্ষিগোপালমহং নতোঽস্মি ॥ ১ ॥
padbhyāṁ calan yaḥ pratimā-svarūpo
brahmaṇya-devo hi śatāha-gamyam
deśaṁ yayau vipra-kṛte ’dbhutehaṁ
taṁ sākṣi-gopālam ahaṁ nato ’smi
I offer my respectful obeisances unto the Supreme Personality of God [brahmaṇya-deva], who appeared as Sākṣi-gopāla to benefit a brāhmaṇa. For one hundred days He traveled through the country, walking on His own legs. Thus His activities are wonderful.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaइसी अध्याय में बताया गया है कि श्री नित्यानन्द प्रभु भी अपनी पहले की भारत-भर की तीर्थयात्रा में कटक में साक्षी-गोपाल के दर्शन करने आए थे।[27]
वृन्दावन में दो तीर्थयात्री
विद्यानगर के दो ब्राह्मण, एक बड़े और एक युवा, तीर्थयात्रा पर निकले।[1–5] अपने तात्पर्य में श्रील प्रभुपाद बताते हैं कि इन यात्रियों ने पंचक्रोशी वृन्दावन पहुँचने से पहले व्रज के बारह वन देखे। इनमें पाँच यमुना के पूर्व में हैं और सात पश्चिम में। पंचक्रोशी वृन्दावन वह नगर है जो वृन्दावन वन के भीतर बसा है (सारांश)।[28] उसी तात्पर्य में वे वनों के नाम देते हैं (उनके अंग्रेज़ी शब्द नीचे हैं):
इस स्थान का नाम लेता है“The five forests situated on the eastern side of the river Yamunā are Bhadra, Bilva, Loha, Bhāṇḍīra and Mahāvana. The seven forests situated on the western side of the Yamunā are Madhu, Tāla, Kumuda, Bahulā, Kāmya, Khadira and Vṛndāvana.”
श्रील प्रभुपाद, श्री चैतन्य-चरितामृत, मध्य-लीला 5.12, तात्पर्य · vedabase.ioमूल अंग्रेज़ी उद्धरण; इसका प्रकाशित हिन्दी अनुवाद यहाँ नहीं दिया गया।
वे यह भी लिखते हैं कि वृन्दावन वन वृन्दावन नगर से नन्दग्राम और बरसाना तक फैला है, और कथा का नगर इसी वन के भीतर है (सारांश)।[28] वहाँ गोविन्द के स्थान पर एक बड़ा मन्दिर था, जहाँ गोपाल की भव्य सेवा होती थी। नीचे उस श्लोक का प्रकाशित अंग्रेज़ी अनुवाद है:[11]
বৃন্দাবনে গোবিন্দ-স্থানে মহাদেবালয় ।
সে মন্দিরে গোপালের মহাসেবা হয় ॥ ১৩ ॥
vṛndāvane govinda-sthāne mahā-devālaya
se mandire gopālera mahā-sevā haya
In the village of Pañcakrośī Vṛndāvana, at the site where the Govinda temple is now situated, there was a great temple where gorgeous worship of Gopāla was performed.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaयात्रियों ने यमुना के किनारे के घाटों पर स्नान किया, जिनमें केशी-घाट और कालिय-घाट भी थे। फिर उन्होंने गोपाल के दर्शन किए और उनके मन्दिर में विश्राम किया।[1, 29]
কেশীতীর্থ, কালীয়-হ্রদাদিকে কৈল স্নান ।
শ্রীগোপাল দেখি’ তাহাঁ করিলা বিশ্রাম ॥ ১৪ ॥
keśī-tīrtha, kālīya-hradādike kaila snāna
śrī-gopāla dekhi’ tāhāṅ karilā viśrāma
After taking baths at different bathing places along the river Yamunā, such as Keśī-ghāṭa and Kāliya-ghāṭa, the pilgrims visited the temple of Gopāla. Afterwards, they took rest in that temple.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaगोपाल की सुन्दरता ने उनका मन मोह लिया, और वे कुछ दिन वहीं रहे। पूरी यात्रा में युवा ब्राह्मण ने बड़े ब्राह्मण की सेवा की थी। बूढ़े ब्राह्मण ने कहा कि उसका अपना बेटा भी उसकी ऐसी सेवा नहीं करता। कृतज्ञ होकर उसने युवक को अपनी बेटी विवाह में देने का वचन दिया।[30–35]
কৃতঘ্নতা হয় তোমায় না কৈলে সম্মান ।
অতএব তোমায় আমি দিব কন্যাদান ॥ ২০ ॥
kṛta-ghnatā haya tomāya nā kaile sammāna
ataeva tomāya āmi diba kanyā-dāna
“If I did not show you any respect, I would be ungrateful. Therefore, I promise to give you my daughter in charity.”
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaगोपाल के सामने वचन
युवा ब्राह्मण ने पहले मना कर दिया। उसने कहा कि आपके पास ऊँचा कुल, विद्या और धन है, और मेरे पास इनमें से कुछ भी नहीं। मैं आपकी सेवा केवल कृष्ण को प्रसन्न करने के लिए करता हूँ। उसने यह भी कहा कि आपकी पत्नी, बेटे और सम्बन्धी कभी नहीं मानेंगे, जैसे राजा भीष्मक के बड़े बेटे रुक्मी ने अपने पिता को रुक्मिणी को कृष्ण को देने से रोक दिया था। बड़े ब्राह्मण ने उत्तर दिया कि बेटी मेरी है, और उसे देने का अधिकार मेरा है।[36–41]
श्रील प्रभुपाद अपने तात्पर्यों में समझाते हैं कि दोनों ब्राह्मण शुद्ध वैष्णव (विष्णु, यानी कृष्ण, के भक्त) थे। युवा ब्राह्मण कृष्ण को प्रसन्न करने के लिए सेवा करता था, क्योंकि भक्त की सेवा से कृष्ण प्रसन्न होते हैं। श्रील भक्तिसिद्धान्त सरस्वती ठाकुर का मत देते हुए वे लिखते हैं कि यह सेवा केवल कृष्ण को प्रसन्न करने के लिए थी, और आगे बताते हैं कि इसी सेवा के कारण गोपाल बाद में साक्षी बनने को तैयार हुए, ताकि दोनों भक्तों का मान बना रहे (सारांश)।[42, 43]
तब युवा ब्राह्मण ने बड़े ब्राह्मण से कहा कि यही वचन गोपाल के सामने दोहराइए। बड़े ब्राह्मण ने वैसा ही किया। फिर युवक ने गोपाल से प्रार्थना की कि आप मेरे साक्षी हैं, इस वचन को याद रखिए; ज़रूरत पड़ी तो मैं आपको बुलाऊँगा। नीचे दोनों श्लोकों का प्रकाशित अंग्रेज़ी अनुवाद है:[12–17]
গোপালের আগে বিপ্র কহিতে লাগিল ।
“তুমি জান, নিজ-কন্যা ইহারে আমি দিল ॥” ৩২ ॥
gopālera āge vipra kahite lāgila
‘tumi jāna, nija-kanyā ihāre āmi dila’
Coming before Gopāla, the elderly brāhmaṇa said, “My dear Lord, please witness that I have given my daughter to this boy.”
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaছোটবিপ্র বলে, — “ঠাকুর, তুমি মোর সাক্ষী ।
তোমা সাক্ষী বোলাইমু, যদি অন্যথা দেখি ॥” ৩৩ ॥
choṭa-vipra bale, — “ṭhākura, tumi mora sākṣī
tomā sākṣī bolāimu, yadi anyathā dekhi”
Then the younger brāhmaṇa addressed the Deity, saying, “My dear Lord, You are my witness. I shall call for You to testify if it is necessary later on.”
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaश्रील प्रभुपाद इसके पीछे की रीति समझाते हैं। भारत में बेटी का विवाह केवल वचन से तय किया जा सकता था। इसे वाग्दत्त कहते हैं। श्री विग्रह के सामने दिया गया वचन वापस नहीं लिया जा सकता। वे लिखते हैं कि आज भी गाँवों के झगड़े मन्दिर में सुलझाए जाते हैं, क्योंकि श्री विग्रह के सामने कोई झूठ बोलने का साहस नहीं करता (सारांश)।[44]
विद्यानगर में घर पर संकट
दोनों ब्राह्मण अपने नगर विद्यानगर लौट आए। वहाँ बड़े ब्राह्मण ने अपने परिवार को वचन की बात बताई, और सब दुखी हो गए। सम्बन्धियों ने उससे नाता तोड़ने की धमकी दी, और पत्नी और बेटों ने कहा कि हम विष खा लेंगे। बेटे ने कहा कि आप सीधा झूठ मत बोलिए, बस इतना कहिए कि मुझे याद नहीं। उसका तर्क था कि श्री विग्रह बहुत दूर हैं और आ नहीं सकते। असहाय बूढ़े ब्राह्मण ने गोपाल से प्रार्थना की कि मेरे धर्म और मेरे परिवार दोनों की रक्षा कीजिए।[45–52]
নাহি কহি — না কহিও এ মিথ্যা-বচন ।
সবে কহিবে — ‘মোর কিছু নাহিক স্মরণ ॥’ ৪৪ ॥
nāhi kahi — nā kahio e mithyā-vacana
sabe kahibe — ‘mora kichu nāhika smaraṇa’
“You do not have to flatly deny that you spoke such a thing. There is no need to make a false statement. Simply say that you do not remember what you said.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaश्रील प्रभुपाद इस बेटे को नास्तिक बताते हैं, जो श्री विग्रह को पत्थर या लकड़ी समझता था। इसलिए उसे पक्का भरोसा था कि दूर देश के पत्थर के श्री विग्रह न बोल सकते हैं, न चल सकते हैं (सारांश)।[54]
जब युवा ब्राह्मण अपनी होने वाली पत्नी के लिए पूछने आया, तो बड़ा ब्राह्मण चुप रहा, और उसका बेटा लाठी लेकर उसे मारने निकल आया। अगले दिन युवक ने गाँव के लोगों को इकट्ठा किया। सभा में बड़े ब्राह्मण ने कहा कि मुझे ऐसा वचन ठीक से याद नहीं। फिर उसके बेटे ने आरोप लगाया कि इस युवक ने मेरे पिता को धतूरा खिलाकर उनका धन ले लिया। यह सुनकर सभा के लोग कुछ सन्देह में पड़ गए।[55–60]
युवा ब्राह्मण ने पूरी बात बताई और कहा कि मैंने स्वयं भगवान को साक्षी बनाया है। बड़ा ब्राह्मण तुरन्त मान गया: यदि गोपाल स्वयं आकर गवाही दें, तो मैं बेटी दे दूँगा। बेटा भी मान गया, क्योंकि उसे पक्का विश्वास था कि गोपाल कभी नहीं आएँगे। गाँव वालों ने यह समझौता लिख लिया और दोनों पक्षों ने हस्ताक्षर किए। नीचे उस श्लोक का प्रकाशित अंग्रेज़ी अनुवाद है:[61–66]
তবে বড়বিপ্র কহে, — “এই সত্য কথা ।
গোপাল যদি সাক্ষী দেন, আপনে আসি’ এথা ॥ ৭৭ ॥
তবে কন্যা দিব আমি, জানিহ নিশ্চয় ।”
তাঁর পুত্র কহে, — ‘এই ভাল বাত হয় ॥’ ৭৮ ॥
tabe baḍa-vipra kahe, “ei satya kathā
gopāla yadi sākṣī dena, āpane āsi’ ethā
tabe kanyā diba āmi, jāniha niścaya”
tāṅra putra kahe, — ‘ei bhāla bāta haya’
Taking this opportunity, the elderly brāhmaṇa immediately confirmed that this was really true. He said, “If Gopāla personally comes here to serve as a witness, I shall surely give my daughter to the young brāhmaṇa.”
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaश्रील प्रभुपाद बताते हैं कि युवक में एक अच्छा गुण था: भगवान के वचनों पर उसका अटल भरोसा। वे यह भी दिखाते हैं कि सबके हृदय को जानने वाले कृष्ण ने ऐसी स्थिति बना दी कि उलटी इच्छाओं वाले पिता और पुत्र एक ही परीक्षा पर सहमत हो गए (सारांश)।[68, 69]
वृन्दावन वापसी
सभा के बाद युवा ब्राह्मण फिर वृन्दावन गया। उसने श्री विग्रह को दण्डवत् प्रणाम किया और उन्हें सारी बात बताई।[3]
তবে সেই ছোটবিপ্র গেলা বৃন্দাবন ।
দণ্ডবৎ করি’ কহে সব বিবরণ ॥ ৮৭ ॥
tabe sei choṭa-vipra gelā vṛndāvana
daṇḍavat kari’ kahe saba vivaraṇa
After the meeting, the young brāhmaṇa started for Vṛndāvana. Upon arriving there, he first offered his respectful obeisances to the Deity and then narrated everything in full detail.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaउसने गोपाल से विनती की कि हम दोनों ब्राह्मणों के धर्म की रक्षा कीजिए। गोपाल ने कहा कि घर जाओ और सभा में मुझे याद करना। पर ब्राह्मण ने कहा कि लोग तभी मानेंगे जब आप इसी रूप में चलकर आएँ और स्वयं बोलें।[70, 71] गोपाल ने कहा कि मैंने कभी नहीं सुना कि कोई श्री विग्रह एक स्थान से दूसरे स्थान चलकर गए हों। तब ब्राह्मण ने उत्तर दिया कि आप मूर्ति नहीं हैं, आप स्वयं नन्द महाराज के पुत्र हैं। नीचे उस श्लोक का प्रकाशित अंग्रेज़ी अनुवाद है:[70 +5]
প্রতিমা নহ তুমি, — সাক্ষাৎ ব্রজেন্দ্রনন্দন ।
বিপ্র লাগি’ কর তুমি অকার্য-করণ ॥” ৯৬ ॥
pratimā naha tumi — sākṣāt vrajendra-nandana
vipra lāgi’ kara tumi akārya-karaṇa”
“My dear Lord, You are not a statue; You are directly the son of Mahārāja Nanda. Now, for the sake of the old brāhmaṇa, You can do something You have never done before.”
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaश्रील प्रभुपाद ज़ोर देकर कहते हैं कि युवक अपने लिए कुछ नहीं चाहता था। वह केवल बड़े ब्राह्मण को, जो स्वयं भी भक्त था, टूटे हुए वचन के दोष से बचाना चाहता था। ब्राह्मण ने गोपाल से यह तक कहा कि जो सच जानकर भी चुप रहे, वह पाप का भागी होता है। श्रील प्रभुपाद समझाते हैं कि यह भक्त की अपने भगवान से सीधी, खुली बातचीत थी, और भगवान को पाप कभी छू भी नहीं सकता (सारांश)।[78, 79]
गोपाल उसके पीछे चले
गोपाल मुस्कुराए और ब्राह्मण के पीछे-पीछे चलने को तैयार हो गए। उन्होंने एक शर्त रखी: ब्राह्मण मुड़कर उन्हें न देखे, वरना वे वहीं रुक जाएँगे। उनके नूपुरों की ध्वनि से ब्राह्मण जानेगा कि वे पीछे आ रहे हैं, और ब्राह्मण हर दिन चावल पकाकर उन्हें भोग लगाएगा।[4 +5]
নূপুরের ধ্বনিমাত্র আমার শুনিবা ।
সেই শব্দে আমার গমন প্রতীতি করিবা ॥ ৯৯ ॥
nūpurera dhvani-mātra āmāra śunibā
sei śabde āmāra gamana pratīti karibā
“You will know that I am walking behind you by the sound of My ankle bells.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaअगले दिन वे चल पड़े, और गोपाल कदम-कदम पर उसके पीछे चले। जब गोपाल पीछे चल रहे थे, ब्राह्मण उनके नूपुरों की रुनझुन सुनता था और प्रसन्न होकर उनके लिए बढ़िया चावल पकाता था।[4, 22]
আর দিন আজ্ঞা মাগি’ চলিলা ব্রাহ্মণ ।
তার পাছে পাছে গোপাল করিলা গমন ॥ ১০১ ॥
āra dina ājñā māgi’ calilā brāhmaṇa
tāra pāche pāche gopāla karilā gamana
The next day, the brāhmaṇa begged permission from Gopāla and started for his country. Gopāla followed him, step by step.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaविद्यानगर में गवाही
अपने गाँव के पास पहुँचकर ब्राह्मण ने सोचा कि लोग तभी विश्वास करेंगे जब गोपाल को अपनी आँखों से देखेंगे।[80] उसने पीछे मुड़कर देखा, और वहाँ गोपाल मुस्कुराते हुए खड़े थे। गोपाल ने कहा कि अब मैं इसी स्थान पर रहूँगा। ब्राह्मण ने नगर में जाकर बताया, और लोग बाहर आए, उन्होंने प्रणाम किया और उनकी सुन्दरता और इतनी लम्बी पदयात्रा पर चकित हुए। सबके सामने गोपाल ने गवाही दी कि बड़े ब्राह्मण ने अपनी बेटी युवा ब्राह्मण को देने का वचन दिया था। नीचे उस श्लोक का प्रकाशित अंग्रेज़ी अनुवाद है:[80–85]
সকল লোকের আগে গোপাল সাক্ষী দিল ।
বড়বিপ্র ছোটবিপ্রে কন্যাদান কৈল ॥ ১১২ ॥
sakala lokera āge gopāla sākṣī dila
baḍa-vipra choṭa-vipre kanyā-dāna kaila
Thus in the presence of all the townspeople, Lord Gopāla bore witness that the elderly brāhmaṇa had offered his daughter in charity to the young brāhmaṇa.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaविवाह के बाद गोपाल ने दोनों ब्राह्मणों से कहा कि तुम मेरे नित्य सेवक हो, और उन्हें वर माँगने को कहा। उन्होंने माँगा कि आप यहीं रहिए, ताकि सारा संसार जाने कि आप अपने सेवकों पर कितनी कृपा करते हैं। गोपाल वहीं रहे, अनेक देशों से लोग उनके दर्शन को आने लगे, और उस देश के राजा ने उनके लिए मन्दिर बनवाया। वहीं वे साक्षी-गोपाल के नाम से प्रसिद्ध हुए।[87–92]
মন্দির করিয়া রাজা সেবা চালাইল ।
‘সাক্ষিগোপাল’ বলি’ তাঁর নাম খ্যাতি হৈল ॥ ১১৮ ॥
mandira kariyā rājā sevā cālāila
‘sākṣi-gopāla’ bali’ tāṅra nāma khyāti haila
The King constructed a nice temple, and regular service was executed. Gopāla became very famous under the name of Sākṣi-gopāla [the witness Gopāla].
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaश्रील प्रभुपाद समझाते हैं कि ये दोनों ब्राह्मण नित्य-सिद्ध थे, यानी भगवान के ऐसे नित्य भक्त जो इस संसार में साधारण लोगों जैसे दिखते हैं, पर भगवान को कभी नहीं भूलते। वे लिखते हैं कि जो कथा विवाह की साधारण बात लगती है, वह वास्तव में भगवान का अपने सेवकों के साथ व्यवहार है (सारांश)।[93]
विद्यानगर से कटक
अपने तात्पर्य में श्रील प्रभुपाद विद्यानगर को दक्षिण भारत में गोदावरी नदी के किनारे बताते हैं, और कहते हैं कि उस समय यह नगर उड़ीसा राज्य की राजधानी था। वे लिखते हैं कि आज का नगर राजमुंदरी से 20 से 25 मील दूर है (सारांश)।[94]
बाद में उड़ीसा के राजा पुरुषोत्तम-देव ने विद्यानगर को जीत लिया और वहाँ का रत्नों से जड़ा सिंहासन ले लिया, जिसे उन्होंने पुरी में भगवान जगन्नाथ को भेंट कर दिया। उन्होंने गोपाल से अपने राज्य में चलने की विनती की, और गोपाल मान गए। राजा उन्हें कटक ले गए और वहाँ उनकी नियमित पूजा आरम्भ की।[7 +5]
সেই হৈতে গোপালের কটকেতে স্থিতি ।
এই লাগি ‘সাক্ষিগোপাল, নাম হৈল খ্যাতি ॥ ১৩৩ ॥
sei haite gopālera kaṭakete sthiti
ei lāgi ‘sākṣi-gopāla’ nāma haila khyāti
Since then, Gopāla has been situated in the city of Kaṭaka [Cuttack], and He has been known ever since as Sākṣi-gopāla.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaकटक में रानी अपनी नाक का मोती गोपाल को देना चाहती थीं, पर उन्हें लगा कि श्री विग्रह की नाक में उसके लिए छेद नहीं है। उसी रात गोपाल ने सपने में उनसे कहा कि बचपन में मेरी माँ ने मेरी नाक छेदकर उसमें मोती पहनाया था, और वह छेद अब भी है। राजा और रानी ने छेद पाया, मोती पहनाया और बड़ा उत्सव मनाया। नीचे उस श्लोक का प्रकाशित अंग्रेज़ी अनुवाद है:[100–105]
“বাল্যকালে মাতা মোর নাসা ছিদ্র করি’ ।
মুক্তা পরাঞাছিল বহু যত্ন করি’ ॥ ১২৯ ॥
“bālya-kāle mātā mora nāsā chidra kari’
muktā parāñāchila bahu yatna kari’
“During My childhood My mother made a hole in My nose and with great endeavor set a pearl there.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaसाक्षी-गोपाल आज कहाँ हैं?
श्रील प्रभुपाद अपने तात्पर्य में कथा को आगे बढ़ाते हैं। वे लिखते हैं कि कटक के बाद गोपाल कुछ समय पुरी के जगन्नाथ मन्दिर में रहे, और फिर उड़ीसा के राजा ने उनके लिए एक गाँव बसाया (सारांश; उनके अंग्रेज़ी शब्द नीचे हैं):[6–9]
सामान्य उपदेश (स्थान का नाम नहीं लेता)“In order to settle this love quarrel, the King of Orissa constructed a village about eleven miles from Jagannātha Purī. The village was called Satyavādī, and Gopāla was stationed there.”
श्रील प्रभुपाद, श्री चैतन्य-चरितामृत, मध्य-लीला 5.9, तात्पर्य · vedabase.ioमूल अंग्रेज़ी उद्धरण; इसका प्रकाशित हिन्दी अनुवाद यहाँ नहीं दिया गया।
श्रीमद्-भागवत की भूमिका में वे यही यात्रा बताते हैं। झगड़ा शान्त करने और अपने सेवकों पर विशेष कृपा दिखाने के लिए भगवान अपने अर्चा-रूप (पूजा जाने वाले श्री विग्रह के रूप) में वृन्दावन से विद्यानगर गए, और वहाँ से श्री विग्रह कटक लाए गए (सारांश)।[9] अक्टूबर 1976 में वृन्दावन में उन्होंने कहा कि श्री विग्रह की पूजा आज भी जगन्नाथ पुरी के पास साक्षी-गोपाल नाम के स्थान पर होती है (सारांश)।[10] पुरी से इस स्थान की दूरी अलग-अलग बताई गई है, जैसा नीचे दिखाया गया है।[8]
क्या साक्षी-गोपाल और गोवर्धन के गोपाल एक ही हैं?
नहीं। ये दो अलग श्री विग्रह हैं, और श्री चैतन्य-चरितामृत उनकी कथाएँ दो अलग अध्यायों में कहता है।[4 +5]
गोवर्धन के गोपाल मध्य-लीला के चौथे अध्याय में आते हैं। वे श्रील माधवेन्द्र पुरी को अपना परिचय गोवर्धन पर्वत को उठाने वाले के रूप में देते हैं, और पर्वत के ऊपर अपने लिए मन्दिर में स्थापित किए जाने को कहते हैं।[23 +4] मार्गदर्शिका पुस्तकों के अनुसार पर्वत की चोटी पर बना गोपाल राय मन्दिर वही स्थान है जहाँ श्रील माधवेन्द्र पुरी ने उन्हें स्थापित किया।[109–114] नीचे उस श्लोक का प्रकाशित अंग्रेज़ी अनुवाद है:
‘śrī-gopāla’ nāma mora, — govardhana-dhārī
vajrera sthāpita, āmi ihāṅ adhikārī
“My name is Gopāla. I am the lifter of Govardhana Hill. I was installed by Vajra, and here I am the authority.
अनुवाद: Śrīla A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupādaजब श्री चैतन्य-चरितामृत लिखा गया, तब उन गोपाल की पूजा गोवर्धन पर ही हो रही थी। श्रील प्रभुपाद लिखते हैं कि वे अब नाथद्वारा में हैं, जहाँ श्री वल्लभाचार्य के वंशज उनकी सेवा सँभालते हैं (सारांश)।[4 +10]
साक्षी-गोपाल की कथा बहुत अलग है। उनका मन्दिर वृन्दावन नगर में गोविन्द के स्थान पर था, गोवर्धन पर्वत पर नहीं। वे एक ब्राह्मण के लिए विद्यानगर तक पैदल गए, और फिर कटक में और बाद में पुरी के पास रहे। यहाँ लिए गए किसी भी स्रोत में यह नहीं कहा गया कि दोनों एक ही श्री विग्रह हैं।[4 +8] गोवर्धन के गोपाल की कथा अलग लेख में है।[23 +2] और पढ़ें: गोवर्धन के श्रीगोपाल →
गोपाल वृन्दावन से पैदल क्यों गए?
श्रील प्रभुपाद इसका उत्तर युवा ब्राह्मण की श्रद्धा से देते हैं। श्री चैतन्य-चरितामृत मध्य-लीला 5.97 के तात्पर्य में वे लिखते हैं (उनके अंग्रेज़ी शब्द नीचे हैं):[26]
सामान्य उपदेश (स्थान का नाम नहीं लेता)“Because of his advanced devotional position, the younger brāhmaṇa knew that although the Deity of Gopāla appeared to be stone, He was not stone. He was the son of Nanda Mahārāja, Vrajendra-nandana Himself. As such, the Deity could act exactly as the Lord does in His original form as Kṛṣṇa.”
श्रील प्रभुपाद, श्री चैतन्य-चरितामृत, मध्य-लीला 5.97, तात्पर्य · vedabase.ioमूल अंग्रेज़ी उद्धरण; इसका प्रकाशित हिन्दी अनुवाद यहाँ नहीं दिया गया।
यही बात समझाने के लिए वे अपने प्रवचनों में यह कथा सुनाते थे। 1966 में न्यूयॉर्क में उन्होंने कहा कि श्री विग्रह भक्ति का उत्तर देते हैं, और ये गोपाल पहले वृन्दावन के एक मन्दिर में थे (सारांश; उनके अंग्रेज़ी शब्द नीचे हैं):[118]
इस स्थान का नाम लेता है“If you go to India, you'll find one nice temple in Orissa. It is called the temple of Witness Gopāla, Sākṣī-Gopāla, Witness Gopāla. This Gopāla was situated in a temple at Vṛndāvana.”
Śrīla Prabhupāda, Lecture on Bhagavad-gītā 9.4-7, New York, 18 November 1966 · vedabase.ioमूल अंग्रेज़ी उद्धरण; इसका प्रकाशित हिन्दी अनुवाद यहाँ नहीं दिया गया।
अपनी पुस्तक राज-विद्या में वे कथा इसी तरह कहते हैं: गोपाल की मूर्ति एक समय वृन्दावन के एक मन्दिर में थी, जहाँ दोनों ब्राह्मण तीर्थयात्रा पर आए (सारांश)।[119] 1974 में बम्बई में उन्होंने नाम का अर्थ ही समझाया (उनके अंग्रेज़ी शब्द नीचे हैं):[120]
इस स्थान का नाम लेता है“Sākṣi means the witness. That vigraha, that Deity, was in Vṛndāvana. He came to give evidence for His devotee. Therefore He is known as Sākṣi-gopāla.”
Śrīla Prabhupāda, Lecture on Śrīmad-Bhāgavatam 3.26.4, Bombay, 16 December 1974 · vedabase.ioमूल अंग्रेज़ी उद्धरण; इसका प्रकाशित हिन्दी अनुवाद यहाँ नहीं दिया गया।
श्रील प्रभुपाद इस लीला से क्या सिखाते हैं?
श्रील प्रभुपाद ने यह कथा 1966 में न्यूयॉर्क में, 1972 और 1976 में वृन्दावन में, 1974 में बम्बई में और अपनी पुस्तकों में सुनाई। इन सभी वर्णनों में उन्होंने कहा कि ये श्री विग्रह पहले वृन्दावन में थे (सारांश)।[9 +5] 1972 में वृन्दावन में अपने शिष्यों से बात करते हुए उन्होंने ज़ोर दिया कि श्री विग्रह अपने भक्तों से बात करते थे और अपने भक्त के साथ चले गए (सारांश; उनके अंग्रेज़ी शब्द नीचे हैं):[9 +5]
इस स्थान का नाम लेता है“In Vṛndāvana, there was Gopāla, Sākṣi-Gopāla. He has now gone to Orissa. He talked with His devotees and went with His devotee.”
Śrīla Prabhupāda, Lecture on The Nectar of Devotion, Vṛndāvana, 24 October 1972 · vedabase.ioमूल अंग्रेज़ी उद्धरण; इसका प्रकाशित हिन्दी अनुवाद यहाँ नहीं दिया गया।
अक्टूबर 1976 में, फिर वृन्दावन में, उन्होंने सुनने वालों को याद दिलाया कि आपने श्री चैतन्य-चरितामृत में यह इतिहास पढ़ा है, और वृन्दावन के श्री विग्रह दूर उड़ीसा में गवाही देने गए थे (सारांश)।[10] उनकी शिक्षा एक ही है: श्री विग्रह स्वयं भगवान हैं, और वे अपने भक्त के लिए कार्य करते हैं।[26, 118]
वृन्दावन में उनका मन्दिर कहाँ था?
श्री चैतन्य-चरितामृत गोपाल के बड़े मन्दिर को वृन्दावन में गोविन्द के स्थान पर बताता है, और श्रील प्रभुपाद के शब्दार्थ और अनुवाद इसे वह स्थान बताते हैं जहाँ अब राधा-गोविन्द मन्दिर है (सारांश)।[11] श्रील नरहरि चक्रवर्ती ठाकुर का भक्ति-रत्नाकर भी यही कहता है: उसकी छठी तरंग में लिखा है कि श्री गोपाल गोविन्द के स्थान से दक्षिण की ओर पैदल गवाही देने गए।[122 +1] यह ग्रन्थ साधन-दीपिका का एक श्लोक भी उद्धृत करता है, जो गोपाल को गोविन्द के स्थान का निवासी कहता है, जो एक ब्राह्मण के लिए अपने चरणों से चले और आज भी उड़ीसा में विराजते हैं (यहाँ सारांश दिया गया है, अनुवाद नहीं)।[123]
তথাহি সাধনদীপিকায়াং ॥ শ্রীগোবিন্দস্থানবাসী শ্রীগোপালো দয়াম্বুধিঃ। সাক্ষ্যং দাতুং ব্রাহ্মণস্য স্বপদাভ্যাং যযো গতঃ ॥ অদ্যাপি রাজতে ওড্রদেশেঽসৌ ভক্তবৎসলঃ। কর্ত্তুঃ ন কর্ত্তুং তৎ কর্ত্তুং সমর্থো হরিরীশ্বরঃ ॥ শ্রীগোপাল গমন অন্যত্র বিস্তারিত।
tathāhi sādhanadīpikāẏāṁ
śrīgobindasthānabāsī śrīgopālo daẏāmbudhiḥ| sākṣyaṁ dātuṁ brāhmaṇasya sbapadābhyāṁ yayo gataḥ
adyāpi rājate oḍradeśe'sau bhaktabatsalaḥ| karttuḥ na karttuṁ tat karttuṁ samartho harirīśbaraḥ
śrīgopāla gamana anyatra bistārita|
श्री चैतन्य-चरितामृत मध्य-लीला 8.300 के तात्पर्य में श्रील प्रभुपाद एक पहचान-चिह्न देते हैं: गोविन्दजी मन्दिर के पास का हनुमान मन्दिर पहले गोपालजी के मन्दिर के सामने था, जिनके श्री विग्रह साक्षी-गोपाल बनकर उड़ीसा चले गए (सारांश; उनके अंग्रेज़ी शब्द नीचे हैं)।[125]
इस स्थान का नाम लेता है“There is even a temple of Hanumān near Govindajī temple in Vṛndāvana. Formerly this temple was in front of the Gopālajī temple, but the Gopālajī Deity went to Orissa to remain as Sākṣi-gopāla.”
श्रील प्रभुपाद, श्री चैतन्य-चरितामृत, मध्य-लीला 8.300, तात्पर्य · vedabase.ioमूल अंग्रेज़ी उद्धरण; इसका प्रकाशित हिन्दी अनुवाद यहाँ नहीं दिया गया।
कृष्णदास बाबाजी के बांग्ला भक्तमाल (1905) के अनुसार गोपाल योगपीठ के उत्तर में थे, और युवा ब्राह्मण के शब्दों में वृन्दावन के स्वामी योगपीठ पर विराजते हैं। पुस्तक यह भी कहती है कि योगपीठ पर एक मन्दिर अब भी है, जहाँ वैष्णव सेवा करते हैं, और उसके दक्षिण में गोविन्द के द्वारपाल श्री हनुमान हैं; पर साफ़ नहीं बताती कि वह किसका मन्दिर है।[126 +1] श्री व्रज-मण्डल परिक्रमा (2007) श्री साक्षी-गोपाल को वृन्दावन के प्रमुख प्राचीन मन्दिरों में गिनती है।[128]
The Colour Guide to Rādhā-kuṇḍa (1999) साक्षी-गोपाल को राजा वज्रनाभ द्वारा स्थापित श्री विग्रहों में गिनती है, पर किसी शास्त्र या गोस्वामी-ग्रन्थ में यह नहीं मिला कि उन्हें किसने स्थापित किया, इसलिए यह निश्चित नहीं है।[129] श्री गोविन्द स्वयं उस स्थान पर कैसे आए, यह अलग लेख में बताया गया है।[11] और पढ़ें: श्रील रूप गोस्वामी ने गोमा-टीला पर श्री गोविन्द को कैसे पाया →
जहाँ स्रोतों में अन्तर है
पुस्तकें इस पर एकमत नहीं हैं कि वृन्दावन में गोपाल का मन्दिर ठीक कहाँ था, और क्या उसके अब केवल खण्डहर बचे हैं।[11, 130]
विवरण भिन्न हैं Where the Vṛndāvana temple of Gopāla (Sākṣi-gopāla) stood.
- Caitanya-caritāmṛta, Madhya 5.13 (Śrīla Prabhupāda's word-meanings and translation)at Govinda's place (govinda-sthāne): 'at the site where the Govinda temple is now situated'.
- Bhakti-ratnākara, Sixth Wave p. 459Gopāla came south from the place of Govinda (gobindera sthāna haite).
- Sādhana-dīpikā as quoted in the Bhakti-ratnākara, Sixth Wave p. 460Gopāla was a resident of Govinda's place (śrī-govinda-sthāna-vāsī) who walked to bear witness.
- Śrīla Prabhupāda, CC Madhya 8.300 purporta Hanumān temple near the Govindajī temple was formerly in front of the Gopālajī temple.
जगन्नाथ पुरी से सत्यवादी की दूरी, जहाँ आज साक्षी-गोपाल विराजते हैं, भी थोड़ी अलग-अलग बताई गई है।[8, 130]
विवरण भिन्न हैं Distance of Satyavādī (Sākṣi-gopāla) from Jagannātha Purī.
- Śrīla Prabhupāda, CC Madhya 5.9 purportabout eleven miles from Jagannātha Purī.
- Śrī Vraja-maṇḍala Parikramā (2007)about twelve miles from Purī.
इस लेख के स्थान
प्रश्न और उत्तर
श्री चैतन्य-चरितामृत के अनुसार एक बड़े ब्राह्मण ने वृन्दावन में गोपाल के सामने अपनी बेटी एक युवा ब्राह्मण को देने का वचन दिया। घर पर परिवार के दबाव में उसने इससे इनकार कर दिया, तो युवा ब्राह्मण वापस जाकर गोपाल को अपना साक्षी बनाकर लाया। गोपाल उसके पीछे विद्यानगर तक पैदल चले और पूरे नगर के सामने वचन की पुष्टि की।[1 +10]
नहीं। श्री चैतन्य-चरितामृत दो अलग गोपाल श्री विग्रहों की बात करता है। गोवर्धन के गोपाल, जिन्हें श्रील प्रभुपाद नाथद्वारा के श्रीनाथजी बताते हैं (सारांश), गोवर्धन पर्वत पर स्थापित हुए थे। साक्षी-गोपाल की पूजा वृन्दावन नगर में गोविन्द के स्थान पर होती थी, और वे विद्यानगर तक पैदल गए।[4 +6]
अपने भक्त की गवाही देने के लिए। श्रील प्रभुपाद समझाते हैं कि युवा ब्राह्मण जानता था कि गोपाल केवल पत्थर जैसे दिखते हैं, वास्तव में वे स्वयं कृष्ण हैं और अपने मूल रूप जैसा ही सब कुछ कर सकते हैं (सारांश)।[26]
क्योंकि ब्राह्मण ने पीछे मुड़कर देख लिया। गोपाल इसी शर्त पर साथ चले थे कि वह कभी मुड़कर नहीं देखेगा। गाँव के पास ब्राह्मण ने देखा, गोपाल मुस्कुराते हुए खड़े थे, और वे उसी स्थान पर रुक गए।[4 +11]
जगन्नाथ पुरी के पास सत्यवादी में। श्री चैतन्य-चरितामृत कहता है कि उन्हें विद्यानगर से कटक ले जाया गया, और श्रील प्रभुपाद बताते हैं कि बाद में वे जगन्नाथ मन्दिर में रहे और फिर सत्यवादी में स्थापित किए गए (सारांश)।[6–9]
श्री चैतन्य-चरितामृत के अनुसार गोविन्द के स्थान पर, जिसे श्रील प्रभुपाद वह स्थान बताते हैं जहाँ अब गोविन्द का मन्दिर है (सारांश); भक्ति-रत्नाकर भी यही कहता है। ठीक स्थान और वहाँ क्या बचा है, इस पर पुस्तकें अलग-अलग बात कहती हैं।[11 +2]
साक्षी का अर्थ है गवाह। श्रील प्रभुपाद कहते हैं कि ये श्री विग्रह अपने भक्त की गवाही देने वृन्दावन से आए, इसलिए वे साक्षी-गोपाल कहलाते हैं (सारांश)।[120]
स्रोत
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.14, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.32, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.87, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.101, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.1, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.118, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.133, online edition · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.9, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrīmad-Bhāgavatam, Canto 1, Introduction · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Lecture on Śrīmad-Bhāgavatam 1.7.45-46, Vṛndāvana, 5 October 1976 · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.13, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.31, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.33, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.72, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.73, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.74, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.75, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.97, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.98, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.99, online edition · vedabase.io
सभी 131 संदर्भ दिखाएँ
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.100, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.102, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, CC Madhya-līlā 4.41, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, CC Madhya-līlā 17.168, online edition · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 4.1, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.97, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.8, translation · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.12, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.14, synonyms and translation · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.15, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.16, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.17, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.18, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.19, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.20, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.21, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.22, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.23, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.24, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.25, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.26, online edition · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.23, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.24, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.32, purport · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.34, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.35, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.36, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.37, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.38, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.39, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.41, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.47, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.44, online edition
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.45, purport · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.48, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.49, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.50, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.51, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.52, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.53, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.64, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.65, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.66, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.67, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.68, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.69, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.77-78, online edition
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.76, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.77-78, purport · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.91, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.94, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.88, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.89, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.90, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.92, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.93, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.96, online edition
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.89, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.90, purport · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.105, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.103, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.104, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.106, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.107, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.108, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.112, online edition
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.113, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.114, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.115, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.116, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.117, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.119, online edition · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.113, purport · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.119, purport · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.120, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.121, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.122, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.123, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.124, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.125, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.126, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.127, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.128, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.129, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 5.130, online edition · vedabase.io
- Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, Śrī Caitanya-caritāmṛta, CC Madhya-līlā 4.38, online edition · vedabase.io
- Govardhana Hill: India's Most Sacred Mountain (2001), Rajasekhara dasa Brahmacari, PDF p. 98
- Vṛndāvana-Dhāma Ki Jaya! (c. 1986), by Dhruva Mahārāja dāsa, PDF p. 41
- Govardhana Hill: India's Most Sacred Mountain (2001), Rajasekhara dasa Brahmacari, PDF p. 99
- Govardhana Hill: India's Most Sacred Mountain (2001), Rajasekhara dasa Brahmacari, PDF p. 140
- Govardhana Hill: India's Most Sacred Mountain (2001), Rajasekhara dasa Brahmacari, PDF p. 22
- Vṛndāvana-Dhāma Ki Jaya! (c. 1986), by Dhruva Mahārāja dāsa, PDF p. 42
- the undated parikramā notes Govardhana, ¶148
- Śrī Vraja-maṇḍala Parikramā (2007), PDF p. 133
- Śrī Vraja-maṇḍala Parikramā (2007), PDF p. 129
- The Colour Guide to Rādhā-kuṇḍa (1999), Rājaśekhara dāsa Brahmacārī, PDF p. 140
- the undated parikramā notes Govardhana, ¶103
- Śrīla Prabhupāda, Lecture on Bhagavad-gītā 9.4-7, New York, 18 November 1966 · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Rāja-vidyā: The King of Knowledge, Chapter 3 · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Lecture on Śrīmad-Bhāgavatam 3.26.4, Bombay, 16 December 1974 · vedabase.io
- Śrīla Prabhupāda, Lecture on The Nectar of Devotion, Vṛndāvana, 24 October 1972 · vedabase.io
- Śrīla Narahari Cakravartī, Bhakti-ratnākara, Sixth Wave (ṣaṣṭha taraṅga), 1912 ed. p. 459, 2nd ed., 1912
- Śrīla Narahari Cakravartī, Bhakti-ratnākara, Sixth Wave (ṣaṣṭha taraṅga), 1912 ed. p. 460, 2nd ed., 1912
- Śrīla Narahari Cakravartī, Bhakti-ratnākara, Sixth Wave (ṣaṣṭha taraṅga), 1912 ed. p. 460, 2nd ed., 1912
- Śrīla Prabhupāda, Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 8.300, purport · vedabase.io
- Kṛṣṇadāsa, last mālā, walk through Vṛndāvana's holy places, printed p. 350, left column, lines 35-36 (the third and fourth lines from the foot), and right column, lines 1-3
- Kṛṣṇadāsa, chapter 'Caritra Śrī Choṭa-vipra o Baṛa-vipra' (the younger and the elder brāhmaṇa), printed p. 178, right column, lines 13-15
- Śrī Vraja-maṇḍala Parikramā (2007), PDF p. 322
- The Colour Guide to Rādhā-kuṇḍa (1999), Rājaśekhara dāsa Brahmacārī, PDF p. 35
- Śrī Vraja-maṇḍala Parikramā (2007), PDF p. 333
- Śrīla Prabhupāda, Room Conversation, New York, 17 July 1976 · vedabase.io
अन्य स्रोत
- श्री चैतन्य-चरितामृत, मध्य-लीला 4, 5 और 8.300, श्रील प्रभुपाद के अनुवाद और तात्पर्यों के साथ (BBT); श्रीमद्-भागवत, प्रथम स्कन्ध, भूमिका; राज-विद्या, अध्याय 3; श्रील प्रभुपाद के प्रवचन (vedabase.io)।
- भक्ति-रत्नाकर, छठी तरंग (बांग्ला, 1912), उसमें उद्धृत साधन-दीपिका के श्लोक के साथ; कृष्णदास बाबाजी का बांग्ला भक्तमाल (1905): सारांश, अनुवाद नहीं।




